BYTRON s.r.o. - idatabaze.czSpráva nemovitostí, budov - idatabaze.cz
Zaslání naší nabídky

Nechte si vypracovat a zaslat nezávaznou nabídku našich služeb

Zadejte jméno a příjmení

Zadejte platný email

Zadejte telefoní číslo ( tento údaj není povinný )

Zadejte IČO ( tento údaj není povinný )

Napište nám vzkaz ( tento údaj není povinný )



Informace o zpracování osobních údajů

dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES

Tato informace slouží k zajištění srozumitelné a transparentní informovanosti o zpracování osobních údajů.

V souvislosti s Nařízením (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), Vás tímto informujeme, že na základě a v souvislosti s plněním povinností souvisejících se správou nemovitosti v rozsahu stanoveném obecnou právní úpravou (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 67/2013 Sb., o službách a navazující prováděcí předpisy), zpracovává BYTRON, s.r.o. a BYTRON PLUS, s.r.o. jako správce nebo zpracovatel nezbytné osobní údaje, a to na základě uzavřené smlouvy o správě domu. Osobní údaje jsou zpracovávány pro splnění právní povinnosti dle čl. 6 odst. 1 písm. c) GDPR, anebo pro účely splnění smlouvy dle čl. 6 odst. 1 písm. b) GDPR a dále pro oprávněný zájem správce ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR, a to konkrétně k vyřizování Vašich dotazů, žádostí či stížností.

Nemáte povinnost osobní údaje poskytnout. Poskytnutí Vašich osobních údajů je však nutným požadavkem pro uzavření smlouvy se správcem a pro její plnění, neboť bez poskytnutí osobních údajů není možné smlouvu uzavřít a ze strany správce ji řádně splnit.

Předmětem zpracování jsou tyto osobní údaje:
  • základní identifikační a kontaktní údaje
  • adresní údaje


  • Osobní údaje budou shromažďovány a zpracovávány pouze v rozsahu a za účelem výše uvedeným a po dobu nezbytně nutnou k výkonu správy a činnosti. Po uplynutí této doby správce Vaše osobní údaje zlikviduje, ledaže je bude oprávněn (povinen) zpracovávat na základě jiného právního titulu. BYTRON s.r.o. zajistí bezpečnost osobních dat proti úniku, náhodnému nebo neoprávněnému zničení, ztrátě, pozměňování nebo neoprávněnému zpřístupnění třetím osobám.

    V souvislosti s ochranou osobních údajů máte následující práva:
  • právo na informaci, jaké vaše osobní údaje zpracováváme
  • právo na přístup k těmto údajům a tyto nechat aktualizovat nebo opravit
  • právo na výmaz těchto osobních údajů - tento výmaz však bude mít za následek ukončení jednání o smlouvě
  • v případě pochybností o dodržování povinností souvisejících se zpracováním osobních údajů obrátit se na nás nebo na Úřad pro ochranu osobních údajů


  • Více informací o právech subjektu údajů je k dispozici na internetových stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů. (https://www.uoou.cz/6-prava-subjektu-udaj/d-27276)

    Změna pravidel pro rozúčtování služeb od 1.1.2016

    Od 1. 1. 2016 platí nová pravidla pro rozúčtování vzniklých nákladů v Kč na patě domu. Stávající vyhláška MMR č. 372/2001 Sb. se rozdělila do dvou předpisů (Zákon č. 67/2013 Sb. včetně novely č. 104/2015 Sb. a Vyhláška MMR č. 269/2015 Sb.).

    Hlavní změny v pravidlech rozúčtování tepla :

  • Rozúčtování od 1. 1. 2016 nelze provádět odlišně od platné legislativy ani se stoprocentním souhlasem všech vlastníků nebo nájemců (uživatelů) objektu.

  • Úprava limitů spodní a horní hranice vyúčtování od průměrného nákladu objektu. Dolní hranice byla posunuta z 60% na 80% a horní hranice byla zvednuta z 140% na 200% průměrných nákladů na m2 plochy bytu (započitatelné plochy bytu).

  • Možnost snížení základní složky na 30%, které se obecně nepovažuje za pozitivní změnu. Neuvážené a odborným posouzením nezdůvodněné zvýšení podílu spotřební složky může mít za následek více korigovaných bytů s ohledem na pevně danou spodní hranici vyúčtování -20% od průměrného nákladu.

  • Navýšení spotřební složky v případě neumožnění montáže přístrojů či jejich odečet z původních 60% na 200% průměrné hodnoty připadající na m2 plochy bytu (započitatelné plochy bytu).

  • Průkaz Energetické Náročnosti Budovy (PENB) - novela zákona od 1.7.2015

    Energetický štítek od 1.7.2015 změní povinnosti následovně:

    Nerekonstruované domy postavené do roku 1947 nebudou k prodeji nebo pronájmu potřebovat energetický štítek

    Nerekonstruovaný dům je takový, na kterém nebyla vylepšena obálka budovy na ploše větší než 25 %. Za obálku budovy se považuje střecha, fasáda, podlaha, okna a dveře.

    Tyto domy „nikdy" nevyšly lépe než G, tedy nejhorší energetická třída. Jednalo se o zbytečně vynaložené finance prodávajících. U domů postavených do roku 1947 uvede realitní kancelář do inzerátů energetickou třídu G a celá záležitost tím bude vyřešena.

    Domy postavené nebo rekonstruované po 1. lednu roku 1947 budou i nadále k prodeji či pronájmu potřebovat energetický štítek (PENB).

    Bytové domy už nemusí plošně zpracovat energetické štítky

    Od 1. 7. 2015 už nebude tato povinnost platit. Pro prodeje bytů se však bude PENB vyžadovat.

    Bytové domy (SVJ a Bytová družstva) už nemusí k určitému datu zpracovat PENB pro celý bytový dům. Pokud se ale bude prodávat byt v domě, měli by ho (SVJ ne BD) majiteli jednotky předat. (Energetický štítek (PENB) platí pro všechny byty v domě.)

    Co když ho SVJ nebo družstvo majiteli nepředá?

    Pak má majitel 3 možnosti.

  • Donutit SVJ nebo BD, aby nechali štítek zpracovat pro celou budovu

  • Nechat si vypracovat energetický štítek pro byt (PENB)

  • Štítek nedělat a nahradit ho vyúčtováním dodávek energií za poslední 3 roky (v tomto případě ale musí realitní kancelář uvést do inzerátů energetickou třídu G)

  • Průkaz Energetické Náročnosti Budovy (PENB)

    Průkaz energetické náročnosti budov je podle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií od 19. 9. 2012 dále novelizován zákonem 318/2012, jeho forma a způsob zpracování je rozepsána ve vyhlášce č. 148/2012 Sb.

    Kdy vzniká zákonná povinnost pro vystavení průkazu energetické náročnosti budov

  • od 1. 1. 2013 při výstavbě nových budov
  • od 1. 1. 2013 při prodeji bytu či objektu
  • od 1. 1. 2013 při pronájmu domu či budovy
  • od 1. 1. 2013 při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost
  • od 1. 7. 2013 budovy užívané orgány veřejné moci (např. krajské, městské, obecní úřady, budovy soudů, policie atd.) energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2
  • od 1. 1. 2015 stávající bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1500 m2
  • od 1. 7. 2015 budovy užívané orgány veřejné moci s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2
  • od 1. 1. 2016 při pronájmu bytu či ucelené části objektu

  • Nově zavedený pojem energeticky vztažná plocha znamená vnější podlahovou plochu sečtenou po jednotlivých podlažích. Tato plocha bude tedy číselně větší (až o desítky procent) než je součet užitných ploch bytů či kancelářských prostor.

    Od roku 2016 existuje povinnost předložit zájemci průkaz budovy při novém pronájmu jednotlivého bytu. Průkaz energetické náročnosti se zpracovává pouze na celý bytový dům, poté jej využívají všichni majitelé jednotlivých bytů.

    Průkaz energetické náročnosti budovy nesmí být starší 10 let

    Kdy není zákonná povinnost pro vystavení průkazu energetické náročnosti budov

  • objekty s menší obytnou plochou než 50 m2
  • rekreační chaty, chalupy a veškeré objekty využívané pouze pro rekreační účely
  • veškeré památky
  • veškeré objekty pro náboženské účely

  • Změny ve stanovách SVJ od 1.1.2014

    Vzhledem k tomu, že se blíží účinnost nového občanského zákoníku (dále jen NOZ) vyvstává řada otázek týkající se změn u bytového spoluvlastnictví. Tyto změny se dotknou mimo jiné také stanov společenství vlastníků jednotek. V NOZ bytové spoluvlastnictví je upraveno v § 1158 – 1222, na společenství vlastníků se jako na právnickou osobu podpůrně vztahují ustanovení NOZ o spolku (§ 1221).

    NOZ klade mnohem větší důraz na stanovy společenství vlastníků, jakožto na jakýsi “vnitřní předpis”, jehož obsah je třeba individuálně přizpůsobit poměrům každého společenství. Každé společenstvím vlastníků by proto mělo pečlivě zvážit, která ustanovení stanov je vhodné s účinností NOZ změnit.

    NOZ ukládá těm společenstvím vlastníků změnit stanovy v těch částech, která odporují donucujícím ustanovením NOZ s tím, že takováto ustanovení pozbývají závaznosti dnem nabytí účinnosti NOZ (§ 3041 odst. 2).

    Lhůta pro změnu stanov je 3-letá a společenství vlastníků musí změněné stanovy v této lhůtě doručit i příslušnému rejstříkovému soudu.

    Je celá řada ustanovení, která budou muset společenství vlastníků ve svých stanovách změnit a to v závislosti na svých současných stanovách. Například:

  • název společenství vlastníků musí obsahovat slova “společenství vlastníků” (dle ZOVB pouze “Společenství”)

  • společenství vlastníků již nebude moci vykonávat správu jednotek a společných prostor domu (včetně jejich nájmu), které jsou v podílovém spoluvlastnictví všech jeho členů, neboť nejde o správu domu ve smyslu § 1194 odst. 1 NOZ; správu budou vykonávat v režimu klasického spoluvlastnictví všichni spoluvlastníci,

  • prekluzivní lhůta k podání přehlasovaným vlastníkem žaloby proti rozhodnutí shromáždění je 3 měsíční (dle ZOVB byla 6 měsíční),

  • ke zvolení členů výboru nebo předseda společenství vlastníků ( původní pověřený vlastník) je zapotřebí většina hlasů přítomných vlastníků jednotek na shromáždění

  • nově lze rozhodovat mimo shromáždění vlastníků jednotek hlasováním tzv. per rollam vždy, kdy shromáždění nebude usnášeníschopné (vzorové stanovy umožnovaly tento způsob hlasování pouze o záležitostech vyžadujících souhlasu všech vlastníků): k schválení je zapotřebí většiny hlasů všech jednotek,

  • sídlo společenství vlastníků musí být v domě, pro které společenství vzniklo(vzorové stanovy sice předpokládaly sídlo v domě, pro které společenství vlastníků vzniklo, protože však ZOVB v tomto směru mlčel, nezřídka kdy bylo sídlo společenství vlastníků jinde).

  • modernizaci, rekonstrukci a opravě společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných prostorech domu, obsahu prohlášení vlastníka jednotek, schvalování změn stanov, rozúčtování cen služeb jednotlivým vlastníkům, uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotce vlastníka k  zajištění pohledávek vyplývajících z úvěru poskytnutého na náklady spojené se správou domu (kde dle ZOVB bylo kvorum ¾  hlasů všech členů společenství vlastníků), již bude nově postačovat kvorum většiny hlasů vlastníků přítomných na shromáždění.  Společenství vlastníků by proto mělo zvážit, zda je, pro hlasování o těchto změnách, praktické ponechávat ve stanovách vyšší kvorum, než určuje NOZ.

  • NOZ nově nabízí i možnost zvolit do statutárního orgánu společenství vlastníků osobu, která není jeho členem.

  • Toto je výčet jen některých  změn a nových ustanovení, která si vyžádají změny a doplnění současných stanov SVJ.

    Plná moc na zastupování na společenství vlastníků jednotek

    dovolujeme si vás tímto informovat o překvapivém rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 3399/2010 ze dne 23.5.2012 (dále jen „ rozsudek“). V rozsudku se Nejvyšší soud ČR krom otázky neplatnosti shromáždění vlastníků jednotek zabýval také otázkou zastupování vlastníků jednotek na shromáždění vlastníků jednotek. Nejvyšší soud ČR se v předmětném rozsudku k této otázce vyjádřil zcela v rozporu s běžnou praxí, jež je akceptována širokou laickou i odbornou veřejností. Nejvyšší soud ČR v předmětném rozsudku konstatoval, že „právo účastnit se shromáždění (jako jeho člen) a podílet se na jeho rozhodování o záležitostech souvisejících se správou domu je osobním právem vlastníka jednotky.“ Dále soud v předmětném rozsudku uvedl, že „jakkoliv lze hlasování na shromáždění považovat za právní úkon vlastníka jednotky, účast na shromáždění jako taková právním úkonem není.“

    S ohledem na uvedená konstatování Nejvyšší soud ČR v rozsudku dovodil, že „ze zákona tudíž oprávnění vlastníka jednotky nechat se na shromáždění vlastníků jednotek zastoupit neplyne a závěr odvolacího soudu, podle něhož mohla M. M. udělit plnou moc k zastupování na shromáždění třetí osobě podle ustanovení § 31 odst. 1 obč. zák., tudíž správným není.“ Nicméně zastupování na základě plné moci zcela nevyloučil s tím, že „v souladu s ustanovením § 9 odst. 14 písm. d/ zákona o vlastnictví bytů mohou takové právo vlastníka jednotky založit stanovy společenství.“

    S ohledem na právní systém v ČR lze obecně konstatovat, že předmětný rozsudek není obecně právně závazný a je tedy možné dále postupovat dle dosavadní praxe. Při takovém postupu se však lze důvodně obávat, že v případě vzniku soudního sporu o platnost usnesení shromáždění vlastníků jednotek tímto vzroste riziko, že soud posoudí hlasy odevzdané na základě plné moci, nebo celé shromáždění za neplatné, se všemi důsledky z toho plynoucími (tedy např. vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na schůzi shromáždění z důvodu neusnášeníschopnosti shromáždění). Stejně tak je ovšem možné, že pokud by se takový spor dostal v konečném důsledku (rozhodování o mimořádném opravném prostředku) až před Nejvyšší soud ČR, kde by o něm rozhodoval jiný senát než ten, který vydal předmětný rozsudek, mohl by o dané problematice rozhodnout jinak, tedy posoudit schůzi shromáždění, na které byli zastoupeni vlastníci na základě udělených plných mocí i bez nutnosti připuštění této možnosti ve stanovách SVJ, jako platnou.

    Současný zákon o vlastnictví bytů bude zrušen a úprava vlastnictví bytů pod názvem „Bytové spoluvlastnictví“ bude začleněna v novém občanském zákoníku – zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ). Bohužel, je třeba konstatovat, že ani tato nová právní úprava bytového spoluvlastnictví neobsahuje výslovné ustanovení o možnosti vlastníka jednotky nechat se zastoupit na shromáždění vlastníků jednotek (oproti ustanovením zákona o obchodních korporacích, v němž se, podobně jako v dosavadním obchodním zákoníku, výslovně upravuje možnost zastoupení na jednání nejvyššího orgánu s.r.o., nebo akciové společnosti, anebo družstva). V § 1206 NOZ odst. 1 se v první větě v tomto směru pouze stanoví, že shromáždění vlastníků jednotek tvoří všichni vlastníci jednotek.

    Z výše uvedeného doporučujeme, aby ve stanovách SVJ i v době po 1. lednu 2014 bylo zařazováno výslovné ustanovení o možnosti vlastníka jednotky nechat se zastoupit na shromáždění vlastníků jednotek. A to do ustanovení o členských právech a povinnostech vlastníků jednotek vložit například text:

    „Vlastník se zúčastňuje schůze shromáždění vlastníků jednotek osobně anebo v zastoupení na základě písemné plné moci. Zástupcem vlastníka může být jak fyzická či právnická osoba, která je členem nebo společným členem tohoto společenství vlastníků jednotek, tak i fyzická či právnická osoba, která není členem tohoto společenství vlastníků jednotek.“

    Email : bytron@bytron.cz                    Kamenická 1037/37, Děčín II                    Fotografie na tomto webu je umístěna se souhlasem autora                    TOPlist